Migréna - pozitivní a negativní vliv výživy
Klasická bolest hlavy není totéž jako migréna. Migrénou trpí cca 20 % žen a 6 % mužů, tedy třikrát méně mužů než žen. Migrénou trpí lidé nejčastěji mezi 25. až 55. rokem života. Slovo migréna je odvozeno z latinského slova hemicrania = polovina hlavy. Z toho vyplývá, že migréna postihuje zpravidla jednu polovinu hlavy, nejčastěji bolest začíná v čelní nebo spánkové oblasti a rozšiřuje se dál do okolí. Udává se ale, že bolest hlavy může být i generalizovaná. K vedlejším projevům migrény patří zejména nechutenství, nausea (nevolnost) až zvracení, světloplachost, apatie.
Druhy migrén podle Mezinárodní klasifikace bolesti hlavy:
- Bez aury (běžná migréna) - tj. bez předchozích příznaků
- S aurou (klasická migréna) - tvoří z celkového počtu cca 35 %. Aura je předzvěst migrény a trvá cca 10-60 minut před vlastní migrénou. Nejčastější předzvěsti jsou porucha zraku (záblesky a blikotání geometrických tvarů v zorném poli aj.) a senzorické poruchy (mravenčení a brnění prstů až celých rukou nebo okolo úst. Někdy může auru provázet slabost a porucha řeči).
Migréna se často léčí farmakologicky, tedy pomocí analgetik (léky proti bolesti) na bázi acylpyrinu nebo paracetamolu. Při těžších formách se využívají léky obsahující nimesulidum, sumatriptanum nebo metamizol.
Pacienti nesnášejí světlo a hluk, proto se léčí v zatemněné místnosti, v tichu a klidu. Někomu stačí migrénu zaspat, jiný trpí bolestmi hlavy i několik dní. Doporučuje se také studený obklad. Při začínající migréně je možné vypít silnější šálek kávy. Mezi babské rady jak vyléčit migrénu patří šálek silné černé kávy s citronem nebo s hřebíčkem.
Příčin vyvolávajících migrénu je nespočet. Využívají se dvě teorie. První teorie vaskulární říká, že bolest hlavy je způsobena rozšířením krevních cév v hlavě. Naopak nervová teorie je založena na změně nervového systému.
Obecně pak se dá spekulovat, zda je příčinou zablokovaná krční páteř, stres, nedostatek nebo naopak nadbytek spánku, nedostatek tekutin, a s tím i spojený nedostatek hořčíku. Ženy často trápí migréna v začátcích menstruace nebo migrénu může vyvolávat hormonální antikoncepce. Citlivější pacienti mají vyšší četnost migrén při změně počasí.
Významný podíl na výskyt migrény má genetická predispozice. Často se migréna dědí z generace na generaci. Na Harvardské univerzitě byly identifikovány tři skupiny genů, které se podílejí na vzniku migrén, a to geny TRPM8 (jen u žen), LRP1 a PRDM16. Na základě těchto genů mohou vědci do budoucna určit léčbu migrény na míru.
Velký význam na četnost migrén má strava. Příčinou migrény může být překyselení organismu z nevhodné stravy, proto se doporučuje 1 lžička sody do sklenky s teplou vodou a vypít. Jak při akutních bolestech hlavy, tak především preventivně, každé ráno. Migréna může být projevem celiakie (nesnášenlivosti lepku). Američtí vědci zjistili, že pacienti s celiakií mají vyšší výskyt migrén než pacienti bez celiakie. Vědci mají dvě teorie, které vedou k vyšším výskytům migrén. První teorie říká, že pacienti s celiakií mají všeobecně zánětlivou reakci, která postihuje nejen střeva ale i celé tělo včetně mozku. Druhou možností je, že existují protilátky u pacientů s celiakií, které útočí na mozkové buňky, a tím vyvolávají bolest hlavy1.
Nevhodné potraviny
Obecně nevhodnými potravinami jsou ty, které obsahují biogenní aminy (zejména kadaverin, putrescin, histamin, tyramin, tryptamin a dopamin), polyfenoly a potraviny, které prošly fermentací (kvašením) a zráním.
Z alkoholických nápojů je vhodné vyřadit zejména červené víno díky vysokému obsahu polyfenolických látek. Migrénu mohou vyvolat i přítomné siřičitany. Často se uvádí, že migrénu může vyvolat i pivo díky obsahu polyfenolických látek z chmele ale i možného výskytu biogenních aminů (histamin a tyramin) při zrání v sudech a plechovkách. Obecně by měli postižení omezit jakýkoliv druh alkoholu, který rozšiřuje cévy, a tím způsobuje námi známou kocovinu. Dále při zvýšené konzumaci alkoholu dochází k dehydrataci, která bývá také častou příčinou bolesti hlavy nebo migrény.
U mléčných výrobků by pacienti s migrénou měli vyloučit tvrdé sýry, sýry s plísní a tavené sýry.
Dále se doporučuje omezit z ovocných druhů banány, avokádo, citrusové plody, švestky nebo maliny. Opatrnosti patří namístě i pro sušené ovoce, které je konzervované siřičitany. Ze zeleniny mohou negativně působit na výskyt migrény rajčata, brambory, cibule, kysané zelí nebo nakládaná zelenina.
Nevhodné jsou sůl jako taková a dusičnany v masných výrobcích, dále sójová omáčka, glutaman sodný a některá umělá sladidla (například aspartam). Nevhodné jsou také konzervované ryby a plody moře nejen kvůli vyššímu obsahu soli, ale i možnému výskytu biogenních aminů.
V souvislosti s celiakií (nesnášenlivost lepku) se doporučuje vyloučit obiloviny a z nich vyrobené pečivo a chléb.
V souvislosti s celiakií se doporučuje vyloučit obiloviny
Prospěšné potraviny
K prospěšným potravinám patří mandle, petržel, česnek, třešně nebo ananas. Pro své silné antioxidační účinky je vhodný rutin, který se nachází v pohance. Preventivně působí proti migréně konopné semínko a konopný olej díky obsahu vitaminu C, vitaminu B2, hořčíku, omega 3 mastných kyselin a dalším prospěšných látkám. Omega 3 mastné kyseliny významně snižují riziko migrény, protože snižují produkci prostaglandinů, které mohou být příčinou zánětů a bolestí hlavy. Proto jsou vhodné ryby bohaté na tyto kyseliny: sardinky, makrela, sleď, tuňák aj. Při konzumaci 1 lžičky medu denně je možné snížit četnost migrén.
1 lžička medu denně může snížit četnost migrén
Čaj z čerstvého nebo sušeného zázvoru (účinná složka – gingerol) napomáhá tlumit bolest při začínajícím záchvatu migrény. Z bylinek je také vhodná máta nebo heřmánek. Pro své schopnosti podporovat krevní oběh v mozku je vhodný jinan dvoulaločný neboli ginkgo biloba.
Otázkou je, kam zařadit kávu, kakao a některé ovoce a zeleninu obsahující vitamin C?
Káva se na jednu stranu nedoporučuje podobně jako Coca Cola kvůli obsahu kofeinu. Na druhé straně se káva doporučuje v začátcích záchvaty migrény jako léčebný prostředek, zejména v kombinaci s citronem (vitamin C) nebo v kombinaci s hřebíčkem, jehož účinná složka eugenol působí protizánětlivě.
Kakao a čokoláda se také nedoporučují zejména kvůli obsahu histaminu. Nové poznatky však poukazují na pozitivní vliv kakaa proti migréně pro svůj vysoký obsah hořčíku (420 mg/100 g) v porovnání s minerální vodou Magnesií, která obsahuje 170 mg/l. Denní doporučená dávka hořčíku je pro dospělého jedince 375 mg.
Kakao má vysoký obsah hořčíku, proto čokoládu řadíme mezi doporučené potraviny
Asi největším paradoxem je vitamin C, který v kombinaci s B-komplexem snižuje četnost migrén. Vysoký obsah vitaminu C je zejména v zelí a citrusovém ovoci, které se ale nedoporučuje. Totéž se dá říci o B-komplexu, který se nachází hlavně v kvasnicích, pivě a obilovinách. Na jednom portálu celostní medicíny se doporučuje denně 1 000 mg vitaminu C s denní dávkou B-komplexu (dle výrobce). Pro zvýšení účinnosti denně 2 vrchovaté lžičky pivovarských kvasnic do obilné kaše nebo do sklenice pomerančové šťávy.
Závěrečné doporučení
Základem zdravého života bez migrény je dostatek tekutin v podobě pitné vody, minerální vody obohacené o hořčík a neslazené čaje. Vhodné je vyvarovat se výše zmíněných nevhodných potravin a nápojů a naopak zvýšit přísun ovoce a zeleniny bohaté na vitamin C, například černý rybíz, šípky, zelená paprika, křen, nať petržele, brokolice; a na B-komplex: arašídy. Omega 3 mastné kyseliny by měly být součástí zdravého jídelníčku jako takového. Jarní detoxikace organismu a zásaditá strava jsou vhodnou prevencí před migrénou. Vedle kvalitní stravy a pitného režimu je důležitý kvalitní a dostatečný spánek (6-8 h.). Migrénu může vyvolat nejen nedostatek spánku, ale i nadbytek. Vhodné je se vyhýbat alkoholu, kouření a zakouřenému prostředí. V neposlední řadě by se nemělo zapomínat na pravidelný pohyb (například nordic walking, cyklistika, chůze) a relaxační cvičení jako jsou jóga, modlitba, meditace apod.
Použité zdroje
1 Mary Brophy Marcus: Migraines More Likely for People With Celiac Disease, Study Says. May 2012, Health Day. Dostupné z www: http://consumer.healthday.com/Article.asp?AID=664351
Autor článku: Eva Dojčarová, vydáno 15. 1. 2013
Přidat komentář