Diagnostika potravinových alergií a intolerancí

Správná diagnostika je velmi důležitá pro včasnou a účinnou léčbu. U potravinových alergií a intolerancí však nezřídka činní problémy. Intolerance i alergie na potraviny se mohou projevit jak v dětství, tak v dospělém věku.

Anamnéza je považována u potravinových alergií a intolerancí za nejdůležitější součást diagnózy. Pokud je pacientem malé dítě, je zapotřebí přítomnost nejlépe obou rodičů. Zpravidla se začíná rodinnou a sociální anamnézou. Zjišťuje se výskyt alergií a intolerancí v rodině, zejména u rodičů a blízkého příbuzenstva. V dospělosti může být rodinná anamnéza složitější. Lékař by se měl taktéž zaměřit na úroveň bydlení. Dále se zabýváme pracovní anamnézou. Zjišťujeme kde pacient pracuje a s čím může přijít při své práci do styku. Lékaře bude také zajímat osobní anamnéza. V osobní anamnéze se lékař může ptát na jiné než potravinové alergie – může existovat riziko zkřížené alergie například s pyly. Časté infekce můžou poukázat na špatně fungující imunitní systém. Problémy se zažíváním, a to i v dětském věku, mohou lékaře dostat na stopu potravinové intolerance.

Anamnéza je považována za nejdůležitější součást diagnózy.

Poslední anamnézou budou informace o nynějším onemocnění, tedy co pacienta dovedlo do ordinace lékaře. Důležité je, do jaké doby po požití potraviny se objevují  příznaky, které pacient uvádí. Po jakých potravinách se projevují nežádoucí reakce, a podobně. Soubor informací, který se podaří lékaři od pacienta získat, je hlavním vodítkem k diagnostice. Informace, které lékař získá, jsou potvrzovány například laboratorními nebo kožními testy, kde anamnéza pomáhá vybrat alergeny u podezření na alergickou reakci. Lékař může pacientovi doporučit, aby si vedl podrobné zápisy o svém stravování a dodržoval určitou eliminační dietu, což často usnadní diagnostiku. Eliminační dieta je taktéž považována za jednu z možností diagnostiky.

Pro diagnostiku se mohou využít kožní „prick“ testy. „Prick“ je anglicky bodnutí a název tedy vypovídá i o technice, kterou je test prováděn. Alergeny jsou naneseny na kůži, nejčastěji na předloktí nebo u malých dětí na záda. Do míst nanesení alergenů jsou ostrou lancetou provedeny vpichy. Na místech aplikace je vyhodnocena místní reakce, především velikost zarudnutí. Test je dobře snášen.

Kožní "prick" test

Dvojitě slepý placebem kontrolovaný potravinový expoziční test (DBPCFC, double-blind placebo- controlled food chalenge) je také metodou k zjištění potravinové alergie. Je často nazýván jako zlatý standard. Pacient ani ošetřující lékař neví, zda je testována podezřelá potravina nebo placebo. Testuje se per os. Do jídla je přidán, nebo není přidán alergen. Velkou výhodou zdravotníci na testu vidí v psychickém oproštění pacienta i ošetřujícího lékaře. Výsledky jsou objektivní. Test má ovšem mnoho nevýhod - časovou nákladnost, nutnost hospitalizace pacienta a určité zdravotní riziko. V žádném případě nesmí být test prováděn na lidech, kteří prožili anafylaktickou reakci. Někdy se provádí i jiné otevřené expoziční testy. Podá se alergen a sledují se klinické projevy, podobně jako u DBPCFC, ale test není zaslepený. Test opět nese určité riziko pro pacienta.

Laboratorní testy jsou spíše doplňkové

Laboratorní testy slouží v diagnostice potravinových alergií spíše jako doplňkové. Testy jsou využívány pouze pro podezření na reakci způsobenou Ig E – alergickou reakcí prvního typu. U potravinových alergií se také setkáváme s pozitivním laboratorním nálezem, který není klinicky významný. U vyhodnocení laboratorních testů je nutno pohlížet především na klinické vyšetření. Laboratorní testy pomáhají také s diagnostikou některých potravinových intolerancí. Mezi nejznámější patří celiakie a laktózová intolerance.

Nejznámější intolerancí, u které je prováděna biopsie, je celiakie

K potvrzení laboratorních testů se u některých intolerancí využívá endoskopických vyšetření a biopsie. U nás asi nejznámější intolerancí, u které je prováděna biopsie, je celiakie. Celiakie je intolerance na lepek. Může být diagnostikována jak v dětském věku, tak v dospělosti. K diagnostice slouží již zmíněná anamnéza a laboratorní testy. Pro upevnění diagnózy se používá endoskopické vyšetření, které zjišťuje míru poškození střevní stěny a při endoskopii se odebírá vzorek sliznice – je provedena biopsie. Vzorek je poslán na mikroskopické a patologické vyšetření. Až pozitivní biopsie definitivně potvrzuje onemocnění.

Všechny zmíněné metody mohou vést k správné diagnostice. Nejdůležitější je anamnéza. Anamnéza závisí především na Vaší spolupráci a dobré komunikaci s lékařem. V případě podezření na potravinovou alergii či intoleranci navštivte svého lékaře a snažte se s ním maximálně spolupracovat. Pokud Vám lékař diagnostikuje intoleranci nebo alergii na potraviny, doporučí Vám léčbu. Léčba zmíněných onemocnění pro Vás bude znamenat zejména změnu ve stravování, která nemusí být vždy úplně lehká, ale uleví od obtíží, které mohou být často velmi nepříjemné.

Pestrá strava je velmi důležitá

Správná  diagnostika je důležitá, jak už bylo mnohokrát zmíněno, pro účinnou léčbu. Diagnózu alergie na potraviny je vhodné v některých případech, po určité časové odmlce, opakovat. Opakování se doporučuje především u potravin jako je vejce, mléko apod. Léčbou při potravinových alergiích je eliminační dieta, která zároveň může sloužit jako nástroj pro diagnostiku. Problém nastává nejen pokud není potravinová alergie či intolerance vhodně rozpoznána, ale taktéž pokud pacient drží dietu neodůvodněně. Není vhodné z jídelníčku cokoliv vyřazovat, pokud k tomu nemáme důvod. Snažte se co nejvíce jíst pestře, a to i za předpokladu, že máte určité lékařem indikované dietní omezení.

Použité zdroje

VERNEROVÁ, Eva. Potravinová alergie v dětském věku. [online]. s. 4 [cit. 2012-09-09]. Dostupné z: http://www.solen.sk/index.php?page=pdf_view&pdf_id=2764&magazine_id=4

HONZOVÁ, Stanislava. Možnosti laboratorní diagnostiky alergie. [online]. s. 3 [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://www.solen.cz/pdfs/int/2009/04/05.pdf

NOVOTNÁ, Bronislava. Alerigie zažívacího traktu. [online]. s. 4 [cit. 2012-09-02]. Dostupné z: http://www.solen.cz/pdfs/int/2005/11/06.pdf

BEYERA, Kirsten a Suzanne S. TEUBERB. Diagnostika potravinové alergie: vědecké i neověřené metody. [online]. s. 6 [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://www.csaki.cz/dokumenty/coaci22005.pdf

Společnost pro bezlepkovou dietu o.s. [online]. [cit. 2012-09-09]. Dostupné z: http://celiak.cz/

Autor článku: Nikola Trenzová, vydáno 11. 3. 2013