Zavádění lepku do stravy kojenců

Nedávno jsem byla se svou dcerou na čtyřměsíční prohlídce u pediatra, kde jsem se pana doktora zeptala, zda nemám nyní, mezi 4. a 6. měsícem zkusit začít zavádět nemléčné příkrmy, včetně lepku. Lékař mi řekl, že o takto brzkém zavádění lepku do stravy kojence nic nového neví a na žádném semináři nebo školení toto téma rozebíráno nebylo. Řekl mi jen, že se poslední dobou zavádí lepek dříve, než tomu bylo v minulosti, ale tím dříve je myšleno po ukončeném 6. měsíci věku dítěte.

Ani lékaři nemají vždy jasno kdy začít zavádět lepek

Po této zkušenosti jsem nejdříve uvažovala o změně pediatra, ale potom jsem se raději rozhodla, se na toto téma trochu zaměřit a něco si o tom zjistit. Přece jenom, ani lékaři nemohou vědět všechno…

První, co mě napadlo, bylo sáhnout po odborné literatuře: „Kaše obsahující lepek je vhodné zařadit do jídelníčku kojence až po 6. měsíci věku. Je to preventivní opatření proti rozvoji časných těžkých forem celiakie.“(Nevoral, 2003).V roce 2003 se tedy o žádném časném zavádění lepku nepsalo.

Dle Evropské nutriční komise může příliš brzké i pozdní zavedení nemléčných příkrmů do stravy kojence vést k častějším alergickým onemocněním

V roce 2008 už ale bylo všechno jinak, když se k problematice zavádění nemléčných potravin do stravy kojence vyjádřila Evropská nutriční komise, která patří pod Evropskou společnost pro pediatrickou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN). Ze závěrů této komise vyplynulo, že příliš brzké (před ukončením 4. měsíce), ale zároveň i pozdní (po 7. měsíci) zavedení nemléčných příkrmů do stravy kojence, může vést k častějším alergickým onemocněním. To se tedy týká i zavádění potravin obsahujících lepek.

Kdy tedy se zaváděním lepku začít?

Podle nejnovějších poznatků je mezi 4. a 6. měsícem věku dítěte tzv. imunologické okno, kdy je pro zavádění nemléčných potravin nejvhodnější období. V tuto dobu je největší šance, že dítě potravinu imunologicky přijme a nebude mu v budoucnosti dělat potíže. Je zde ale další, velmi důležitý aspekt -  v průběhu zavádění příkrmů je nutné stále plně kojit.

Kojení je pro Vaše dítě to nejlepší, co mu můžete dát

Kojení je totiž pro Vaše dítě po všech stránkách to nejlepší, co mu můžete dát, a při zavádění nových potravin ho díky kojení  chráníte před novými antigeny, které do jeho organismu s novými potravinami vstupují.

Bylo zjištěno, že zavedení lepku v době plného kojení, mezi 4. a 7. měsícem, může snížit riziko vzniku diabetu mellitu 1. typu a celiakie. Takže odkládání zavádění lepku, jak tomu bývalo dříve, nemá žádný význam pro prevenci vzniku celiakie, ba naopak. Například ve Švédsku, kde zaváděli lepek až po šestém měsíci života dítěte, došlo u dětí do dvou let ke čtyřnásobnému výskytu celiakie. Na druhou stranu i příliš časné zavedení lepku (před ukončeným čtvrtým měsícem) zvyšuje riziko vzniku celiakie ještě více, než jeho pozdní zavedení.

Tímto samozřejmě nikdo netvrdí, že pokud jste lepek zavedli až po 6. měsíci, bude mít Vaše dítě cukrovku a celiakii. Na vznik těchto onemocnění má vliv ještě spousta dalších faktorů, včetně genetiky. Doba zavedení lepku do stravy kojence je pouze jedním z těchto faktorů.

Jak nejlépe začít se zaváděním lepku do stravy kojence?

Lepek najdete ve všech potravinách, které obsahují pšenici, ječmen, žito a oves. Není výjimkou, že se setkáte s názory, že oves lidem s celiakií nevadí, například ve Skandinávii je oves u bezlepkové diety dokonce zcela povolen.

Se zaváděním příkrmů začínáme pomalu

Zavedením lepku určitě není myšleno, abyste Vašemu malému kojenci dali rovnou plnou porci krupicové kaše nebo sežužlat celý rohlík. Je to stejné, jako se zaváděním ostatních příkrmů. Musíte začít pomalu, po lžičkách a vždy po dvou až třech dnech dávku zvyšovat. Mezitím je nutné dítě sledovat, zda u něj náhodou neprobíhá nějaká imunologická reakce - vyrážka, ekzém, průjem apod. Je vhodné v této době zavádět pouze jednu novou potravinu, abyste případnou reakci včas odhalili a ihned věděli, z čeho nejspíš reakce vznikla.

Ideální je začít s nemléčnou nebo případně i mléčnou obilnou kaší, která je určená pro děti od ukončeného čtvrtého měsíce. Vydala jsem se tedy na misi do obchodu, abych takovou kaši sehnala.

Poté, co jsem přišla k regálu s dětskými kašemi, jsem se zaradovala. Tak velké množství různých druhů kaší s všelijakými příchutěmi, prostě paráda. Jakmile jsem se ale začala podrobněji dívat po krabicích s velkou čyřkou, abych koupila opravdu kaši vhodnou pro čtyřměsíční dítě, radost mě už trochu opustila. „Čtyřkových“ kaší zase tolik nebylo. Další problém nastal, když jsem chtěla najít kaši, která by se nechlubila velkou značkou přeškrtnutého klasu: „Jupí. Jsem bezlepková!“ Já přeci potřbuji kaši s lepkem!

Po dalších dvaceti minutách pátrání jsem zjistila, že kaší z lepkem je pomálu a v drtivé většině jsou to kaše pro děti od ukončeného šestého měsíce věku.

Nakonec jsem přece jen objevila jednu krabici, která splňovala všechno, co jsem potřebovala - obsahovala lepek a byla vhodná pro čtyřměsíční dítě. Dokonce jsem se na krabici dočetla spoustu informací o tom, kdy a jak je vhodné s lepkem začít.

Pokud neseženete kaši, můžete namočit dětskou krupičku, povařit a osladit trochou mléka

Pokud neseženete správnou instantní kaši, nevěste hlavu, budete to mít jen o trochu složitější. Můžete například namočit dětskou krupičku do kojenecké vody, povařit a osladit trochou mateřského (případně i umělého) mléka. Poslouží stejně,. jako ta instantní. Případně můžete trochu této kaše přidat do instantní bezlepkové.

Leckomu se možná vybaví notoricky známý pohled na dítě v nákupním košíku, které žmoulá v ruce rohlík. Proč to neudělat takhle jednoduše?

Je to méně vhodná, leč veselá a lákavá varianta, kterou jsem jako pokus s dcerou vyzkoušela. Dítě je z rohlíku nadšené, lepší hračku dlouho nemělo, krásně se to žužlá, muchlá v ruce, k radosti rodičů to úžasně drobí a dělá nepořádek všude kolem. Bohužel ale z žužlání dítěti moc rohlíku v pusince nezůstane, takže nevíte, kolik lepku do sebe vlastně dostalo a také rohlík obsahuje spoustu soli, která pro takto malé dítě určitě vhodná není.

Jakmile tedy seženete nebo uvaříte vhodnou kaši, můžete se dát do boje se lžičkou, bryndákem a uhýbajícím miminem, ale nebojte se, ono dítko brzy zjistí, že ta kaše není zase tak špatná a bude to baštit o stošest...

Použité zdroje

NEVORAL, J., Výživa v dětském věku. 1. vydání, Jinočany: Nakladatelství H&H Vyšehradská s.r.o., 2003. 434 s.
NOVÁK, J., Výživa koijence a prevence alergických onemocnění. Pediatrie pro praxi. 2011, 12(6), 406-410 s.