Anémie z nedostatku železa

Anémie, česky chudokrevnost, může mít řadu příčin. Velmi často je dokonce symptomem jiného onemocnění a přijde se na ni v podstatě náhodou. Anémie z nedostatku železa, neboli sideropenická anémie, je jedna z nejčastějších druhů anémií. Její výhodou je to, že ji můžeme z části ovlivnit svou výživou.

Jakoukoli formou anémie trpí na světě asi 25 % populace. Nejohroženější skupinou jsou ženy a děti předškolního věku. Český název chudokrevnost naznačuje, že je něčeho nedostatek. „Nedostatkové“ jsou v tomto případě červené krvinky (i když ne vždy musí být jejich počet nutně snížen, svou roli hraje také velikost červených krvinek a jejich barva).

Červené krvinky neboli erytrocyty slouží v těle k přenosu kyslíku z plic do tkání a z tkání do plic pak transportují oxid uhličitý. To vše díky červenému krevnímu barvivu - hemoglobinu. A právě u sideropenické anémie dochází k jeho nedostatečné tvorbě a tím také k horšímu zásobení orgánů kyslíkem.

Naše tělo umí příznaky anémie dobře kompenzovat, proto mnoho lidí ani neví, že anémií trpí

Naše tělo umí příznaky anémie velmi dobře kompenzovat, proto mnoho lidí ani neví, že anémií trpí, jelikož nepociťují žádné příznaky. Mezi obecné příznaky anémie můžeme řadit ospalost, nevýkonnost, bolest hlavy, rozpraskané koutky úst, krásně vyhlazený povrch jazyka, zimomřivost a v těžších dlouhotrvajících případech například longitudinální růst nehtů či tzv. paličkovité prsty (rozšíření a zmohutnění posledních článků prstů, které tak dostávají vzhled paliček, přičemž často dochází k současné deformaci nehtů do tvaru hodinových sklíček).

Příčiny sideropenické anémie

Nedostatek železa je způsoben nerovnováhou mezi jeho příjmem a ztrátami organismu nebo jeho zvýšenou potřebou. Vyšší nároky na dostatečný příjem železa se objevují v období intenzivního růstu a také v těhotenství. Zvýšené ztráty železa může zapříčinit například pravidelné nadměrné menstruační krvácení a některé choroby (hemeroidy, Crohnova choroba, ulcerozní kolitida, onemocnění ledvin,…).

K rozvoji anémie může přispívat pravidelné užívání léčiv

K rozvoji anémie může přispívat pravidelné užívání některých typů léčiv, mezi které řadíme salicyláty, nesteroidní antirevmatika, glukokortikoidy a antikoagulancia. Neznamená to však, že byste tyto léky měli vysadit, Váš lékař výsledky krevního obrazu pohlídá. Nedostatek železa si mohou rovněž způsobit ti, kteří vyznávají alternativní směry stravování.

Absorpce železa z potravy

Běžně se rozlišují dvě formy železa - hemové a nehemové, podle typu zdroje, odkud železo pochází. Nehemová forma je rostlinného původu, hemová pak původu živočišného. Rozdíl je také ve vstřebatelnosti obou forem. Obvykle se u železa rostlinného původu udává vstřebatelnost (tedy množství železa, které přejde z potraviny přes střevo do těla) od 0,1 do 35 %. U hemové, tedy živočišné formy, je vstřebatelnost mírně vyšší, mezi 20 - 50 %.

Poslední dobou se ale ukazuje, že více než na formě železa závisí jeho vstřebatelnost na aktuálním stavu železa v organismu, kterou přímo ovlivňuje koncentrace sérového feritinu (transportní protein železa a jeho zásobárna). Jsou-li zásoby železa v organismu dostatečně velké, absorpce nehemového železa klesá na minimum. Naopak při nízkých zásobách stoupá absorpce železa nehemového až na hodnoty srovnatelné s absorpcí hemové formy.

Železo je z největší části vstřebáváno v horní části dvanáctníku, kde tomu napomáhá nízké pH. Již v žaludku ale dochází k redukci železitého iontu na železnatou, lépe vstřebatelnou, formu. Pozor tedy na nadužívání antacid, které snižují kyselost v žaludku, čímž zároveň snižují také vstřebatelnost železa. Denní doporučená dávka pro železo je pro dospělou populaci 10 - 15 mg/den, kdy z tohoto množství se vstřebá přibližně 0,5 - 1,5 mg.

Železo není vylučováno z těla močí, primárním regulačním systémem je množství absorbovaného železa z potravy. V případě, že užíváte více komplexních doplňků stravy a nemáte žádné onemocnění, které by nároky na potřebu tohoto prvku zvyšovalo (a nejste-li žena v reprodukčním věku), zkontrolujte, jestli se železo nevyskytuje ve všech preparátech. Je zbytečné se železem takto přezásobit.

Železo v potravinách

Dobrým zdrojem železa jsou živočišné potraviny (maso - zejména hovězí, mléčné výrobky, vejce, vnitřnosti, mořské plody,…), z rostlinných potravin například luštěniny (hrách, fazole, čočka, sója).

Vstřebatelnost železa z potravy je možné zvýšit tím, že např. spolu s konzumací masa (ale i zdroji nehemového železa) budete zároveň konzumovat i zdroj vitaminu C (ovocné šťávy, paprika, brokolice…). Vitamin C zvyšuje vstřebatelnost železa, stejně jako další organické kyseliny, vitamin A, fruktóza. Stejně tak v mase se nacházející aminokyselina cystein, která zvyšuje vstřebatelnost zejména nehemového železa.

Vyšší dávky fosforu a vápníku mohou snížit vstřebatelnost železa až o 50 %

Vstřebatelnost železa může být ale také snížena. Tuto nežádoucí schopnost mají například třísloviny, fytáty a šťavelany, jejichž zdroji je například černý čaj, špenát, červená řepa, oříšky, čokoláda, čaj, kapusta nebo celozrnné pečivo. Vyšší dávky fosforu a vápníku mohou také výrazně snížit vstřebatelnost železa, a to až o 50 %. Protichůdné výsledky se objevují u vlákniny. Jak bylo již zmíněno výše, na vstřebatelnost železa mají také negativní vliv některá léčiva - antacida a beta blokátory.

Jak na to?

• dle doporučení Světové zdravotnické organizace by se měl oddělit příjem kávy a čaje od masových pokrmů, a to nejlépe o hodinu až o dvě po konzumaci masa
• spolu s pokrmy obsahující maso, by měl být přijímán také zdroj vitaminu C (šťávy, ovoce, některá zelenina)
• mléko a mléčné výrobky s výhodou konzumujte odděleně od masových pokrmů
• potraviny, které mají schopnost snižovat vstřebávání železa, konzumujte zároveň s potravinou, která není jeho bohatým zdrojem. Příkladem může být celozrnné pečivo, sýr nebo jiný mléčný výrobek a čaj

Perorální přípravky obsahující železo

K léčbě anémie lze využít také speciálních přípravků obsahujících větší množství železa. Nejčastěji tyto preparáty obsahují dvojmocný síran železnatý. Vstřebatelnost železa z preparátů je lepší nalačno, zhruba 2 - 3 hodiny před jídlem. Délka užívání se nejčastěji pohybuje mezi 2 - 3 měsíci.

Vstřebatelnost železa z preparátů je lepší nalačno

Asi u 15 % pacientů, kteří perorální přípravky se železem užívají, se vyskytují nežádoucí účinky, nejčastěji v podobě gastrointestinálních potíží - zácpa, pocit na zvracení, zvracení, pachuť v ústech či tlak v žaludku. V těchto případech je vhodné nebrat preparáty železa na lačno, nebo dávku rozdělit na menší části během dne. V těžších případech musí být vyzkoušen jiný preparát, nebo je lékařem dávka snížena.

Závěrem

Pokud nemáte žádné onemocnění, se kterým se léčíte, stačí se stravovat racionálně a nedostatkem železa, potažmo sideropenickou anémií, byste neměli trpět. Pokud ale o anémii již víte, nezoufejte a začněte dodržovat pár základních doporučení, do jídelníčku zařaďte bohaté zdroje železa a případně řádně užívejte perorální doplňky. Za několik měsíců by se výsledky měly dostavit.

Použité zdroje

http://www.who.int/nutrition/publications/en/ida_assessment_prevention_control.pdf
BLATTNÁ, J. Železo. Výživa a potraviny, 2006, č. 2. [Cit. 4.března 2013]. Dostupné na World Wide Web: http:// http://www.vyzivaspol.cz/clanky-casopis/zelezo.html
GEISSLER, C. A. - POWERS, H. J. Human nutrition. 11th ed. Edinburgh: Elsevier/Curchill Livingstone, 2005, 745 p. ISBN 0-443-07356-2.

Ing. Bc. et Bc. Aneta Jackowská

Nutriční terapeutka

zobrazit články autora