Alergie na mléko
Alergie na mléko je hypersenzitivní reakce organismu nejčastěji na bílkovinu kravského mléka, ale může se vyskytovat i alergie na kozí či ovčí mléko. Nezaměňujte alergii na bílkovinu kravského mléka za laktózovou intoleranci, která se vyskytuje mnohem častěji. Laktózová intolerance není alergie, ale nesnášenlivost a jedinci nevadí přítomnost bílkoviny kravského mléka, ale mléčného cukru laktózy z důvodu deficitu nebo snížené aktivity enzymu laktázy.
Nejčastěji trpí alergií na bílkovinu kravského mléka děti do tří let. V naší populaci jde asi o 2-3% dětí. Alergie se vyskytuje u plně kojených dětí i u dětí nekojených, které jsou živeny umělou kojeneckou výživou. U kojených dětí se alergen z mléka dostává do jejich těla přes mateřské mléko matky.
Léčba tohoto onemocnění
Léčbou je striktní vyloučení mléka, mléčných výrobků a nemléčných výrobků obsahující bílkovinu kravského mléka z jídelníčku jedince. Problém nastává zejména u nekojených miminek, které jsou závislí na umělém mléce pro kojence. Děti musí dostávat speciální výživu, která je často dražší.
Léčba spočívá ve vyloučení mléka a mléčných výrobků, které obsahují bílkovinu kravského mléka
Pokud jedinec trpí alergií na mléko, nejčastějšími příznaky jsou projevy týkající se trávicího traktu, tedy pocit na zvracení, zvracení, bolest, průjmy apod., ale nejsou výjimkou ani kožní projevy v podobě ekzému, kopřivky či otoků. Dýchací obtíže můžou být také známku alergie na mléko, jde nejčastěji o rýmu a kašel. Alergii může značit i celkové neprospívání jedince. Obecné nespecifické projevy jako bolest hlavy či kloubů, problémy se spánkem, apatie apod. se taktéž mohou vyskytnout.
Diagnostika
K diagnostice slouží alergologické vyšetření. Jde o pohovor, kde se zjišťuje výskyt alergie v rodině a rodiče pacienta, nebo sám pacient, popíší, jaké má problémy. Pokud lékař uzná, že by mohlo jít o alergii na mléko, vysadí se striktně mléko, mléčné výrobky a nemléčné výrobky obsahující mléko ze stravy a sleduje se, zda ustoupily příznaky. Jde o tak zvanou eliminační dietu. Problém je u kojených dětí, je nutné, aby matka vysadila ze stravy alespoň na dva týdny mléko, ale nadále kojila. Poté se mléko opět zařadí do stravy. Jde o kontrolnou reexpozici. Pokud se problémy vrátí, diagnóza je na světě. Dále se při diagnostice používají laboratorní vyšetření. U starších jedinců se můžou provádět kožní testy.
Jestli je alergie potvrzena z jednotlivých vyšetření, jedinou účinnou léčbou je bezmléčná dieta. Alergie na mléko není obvykle diagnózou pro celý život a je vhodné testy na alergii pravidelně opakovat, aby pacient zbytečně nedržel striktní dietu.
Pokud alergie přetrvává do dospělosti, je nutné pomýšlet na alternativní zdroje vápníku. Mléko a mléčné výrobky jsou vhodným zdrojem především vápníku, ale také dalších nutričně významných složek. Mléko jako zdroj vápníku lze ve stravě nahradit například sardinkami s kostmi, brokolicí, kedlubnou, kapustou či různými ořechy jako jsou mandle, pistácie a para ořechy nebo semínky, například lněná, slunečnicová a maková.
Pár slov závěrem
Alergie na mléko je stejně omezující jako ostatní potravinové alergie. Mléko je často součástí mnoha potravin a je nutné dbát na kontrolu potravin před požitím u lidí alergických na bílkovinu kravského mléka. Naučit se číst etikety potravin je pro pacienty s potravinovými alergiemi nezbytností a čtení etiket se stává součástí každého dne.
Naštěstí alergie na mléko postihuje především děti, které s věkem alergii ztrácí a v dospělosti nemají problém s konzumací mléka. U dětí, které trpěly alergií na mléko, je vyšší pravděpodobnost rozvoje i jiné potravinové alergie nebo například alergické rýmy či průduškového astmatu.
Citace
SVAČINA, Štěpán. Klinická dietologie. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008, 381 s. ISBN 978-80-247-2256-6.
Autor článku: Nikola Trenzová, vydáno 7. 1. 2013
Přidat komentář