Dna - informace o onemocnění a výživová doporučení

Dna, kterou můžete znát také například pod názvy pakostnice, dnavá artritida či arthritis uratica, patří mezi revmatická onemocnění a může postihovat jakýkoli kloub.

Hyperurikémie neboli zvýšená hladina kyseliny močové v krvi hraje klíčovou roli při rozvoji dny. Ale pozor, ne všichni lidé trpící hyperurikémií mají dnu. A naopak, u části nemocných, kteří opakovaně prodělali záchvaty dnavé artritidy, jsou dokonce naměřeny normální hodnoty kyseliny močové v krvi.

Poté, co kyselina močová dosáhne hranice své fyziologické rozpustnosti, nemůže být v krvi dále rozpuštěna a začnou se formovat její krystalky v kloubech či některých dalších orgánech (př. ledviny). Při záchvatu akutní dnavé artritidy se v postiženém kloubu (nejčastěji palec u nohy, koleno, loket) rozvíjí zánět. Kloub je na velmi bolestivý, oteklý, zarudlý a horký.

Zvýšená hladina kyseliny močové v krvi bývá v často v kombinaci s dalšími onemocněními, nejčastěji: metabolický syndrom (syndrom X), vysoký krevní tlak, diabetes mellitus a ledvinové onemocnění. Hyperurikémie se rovněž řadí mezi rizikové faktory rozvoje aterosklerózy.

Na rozvoj dny má vliv řada faktorů a podmínek. Některé můžeme svým chováním a životním stylem ovlivnit, jiné nikoli. Určitě každý z nás může ovlivnit své stravovací zvyklosti, konzumaci alkoholu, tělesnou hmotnost a také pohybovou aktivitu. Co ovlivnit nikdo bohužel nedokáže je náš věk (s věkem výskytu dny přibývá), pohlaví (dnou častěji trpí muži), a také genetická výbava. To rozhodně neznamená, že budeme pasivní a s možným rozvojem nemoci se smíříme! Právě naopak, zejména v těchto případech je o to důležitější dbát na věci, které ovlivnit můžeme!

Jak svým chováním můžeme snížit riziko rozvoje dny?

Důležité jsou následující body:

• pravidelně užívat léky na dnu, pokud je máte předepsané
• mít přiměřenou tělesnou hmotnost. Studie jednoznačně prokázaly, že u obézních lidí je výskyt dny častější a také, že úpravou tělesné hmotnosti riziko klesá
• omezit nebo úplně přestat konzumovat alkohol. Alkohol může způsobit velmi bolestivé záchvaty akutní dnavé artritidy
• střídmě konzumovat potraviny bohaté na puriny (maso, vnitřnosti, mořské plody)
• omezit příjem nasycených mastných kyselin a transmastných kyselin, zvýšit příjem nenasycených mastných kyselin (rostlinné oleje, ryby)
• dostatečný pitný režim, dostatečná konzumace ovoce a zeleniny
• nepřejídat se, ale ani nehladovět. Obojí může vyvolat záchvat akutní dnavé artiritidy!

Dietní doporučení

Alkohol

Hladina kyseliny močové v krvi se nejvíce zvýší po konzumaci piva, dále pak tvrdého alkoholu. Umírněná konzumace vína (2 dcl, maximálně 3 x týdně) nemá na hladinu kyseliny močové v krvi vliv. Metabolismem alkoholu v těle dochází k vytváření kyseliny močové a navíc, působením laktátu (vzniká při metabolismu alkoholu) se snižuje její vylučování. Alkohol tak množství kyseliny močové v krvi ovlivňuje několika mechanismy. Pravidelná konzumace alkoholu navíc snižuje účinnost léků snižujících hladinu kyseliny močové.

Ani volba nealko piva neznamená výhru. I nealkoholické pivo obsahuje guanosiny, ze kterých následně kyselina močová vzniká, proto tato alternativa není možná!

Maso, vnitřnosti a mořské plody

Vnitřnosti a nejrůznější dary moře mají vysoký obsah purinů. Puriny jsou látky, ze kterých v našem těle vzniká kyselina močová, a její nadměrná koncentrace způsobuje nemoc dnu. Proto by tato skupina potravin měla být konzumována střídmě, tedy ne jako hlavní pokrm, ale jen jako jeho část.

Také maso (drůbeží, hovězí, vepřové) má vyšší obsah purinů a taktéž se řadí mezi potraviny, které by měly být konzumovány s mírou. Jedna porce masa denně (cca 90 g po kuchyňské úpravě) je více než dostatečná.

Ovoce

Ovoce obsahuje fruktózu, která přechodně mírně zvyšuje hladinu kyseliny močové v krvi, obsahuje však další důležité látky, jako jsou antioxidanty či vitaminy, proto jeho konzumaci neomezujeme. Spíše naopak, do jídelníčku zařazujeme 2 až 4 porce za den. Ovoce je navíc účinný doplněk při redukční dietě a v neposlední řadě obsahuje vitamin C, který působí urikosuricky, tedy zvyšuje množství vytvořené moči a tím i z těla vyloučené kyseliny močové! S výhodou lze do jídelníčku zařadit víc třešní a višní, které její hladinu snižují.

Zelenina

Také zelenina je nepostradatelnou součástí redukčního jídelníčku. Na puriny jsou bohatší následující druhy: špenát, rebarbora, květák, růžičková kapusta, brokolice, hrášek a čočka. Ani konzumace těchto druhů není zakázána, jen by měly být vyjmenované druhy součástí jídla, nikoli jeho základem. Několik kuliček hrášku v polévce rozhodně nikomu neuškodí, naopak, vzhledově i nutričně pokrm zpestří!

Mléčné výrobky a mléko

Konzumace ne příliš tučných mléčných výrobků má rovněž pozitivní vliv na hladinu kyseliny močové v krvi. Patrně díky bílkovinám kaseinu a laktalbuminu, které mají urikosurický efekt.

Pár slov na závěr

Dna může být dlouhou dobu nenápadné onemocnění. V případě akutního dnavého záchvatu postižení udávají krutou bolest kloubu nebo kloubů, která jim zabrání v každodenním fungování. Nezapomínejte, že krystalky kyseliny močové se mohou ukládat kdekoli v těle, a navíc zvýšená hladina kyseliny močové v krvi přispívá k rozvoji aterogeneze. To vše jsou důvody, proč by se tato nemoc neměla brát na lehkou váhu a proč se také zamyslet nad tím, co ve svém chování mohu změnit!

Autor článku: Ing. Bc. et Bc. Aneta Jackowská, vydáno 31. 10. 2012